Buráku, pro mě jako středoevropana od Brna jsou některé příběhy těžko představitelné (na základě strohých tiskových zpráv). Je tma, nejsi zcela při smyslech z nedostatku spánku, fouká?, sněží? houby vidíš...sjedeš z cesty... brodíš se hlubokým sněhem?... tým je unavený a nechce jít dál, uvízli jste v blbé expozici a vítr každou vteřinku vysává z unavených psů energii (kolik ji zbylo tobě na to aby ses o tým postaral - pokud to vůbec jde...)... voláš o pomoc, trvá to než pošlou vrtulních a najdou tě....
Bivak na Šediváku dává jen zlomek představy, jednou bylo -20 a proklatě foukalo, ale po 5 hod jízdy (a panáku pořádné slivovice) nebyl problém vykopat záhraby, aby psi byli chránění. Ale to byla druhá etapa, s dostatkem spánku před tím.. Myslím, že naši účastníci nonstopu možná nahlédli kousek dál. Taky si neumím představit co dělá ta zima...
Prostě klobouk dolů přede všemi, co skrz to všechny ty nástrahy projedou a dovedou svůj tým v pořádku domů.