asi tak - netahat psa když se zaměří na jiného v mojem případě za kšíry pryč - jakékoli napnuté vodítko agresi spouští /což víme ale, u nás s vodítkem jako takovým potíž nemáme, ale asi mu to spouští vytrvalý tah přes prsa v postroji, což jsem vydedukovala čerstvě/. agrese je to strachová, lovení psů dlouho nepředvedl. chlapec je hysterický jedinec, já jsem myslela, že jen občas a trošku, RD mi ukázal, že je hysterický docela jako dost.. asi tak - psa tahat za ocas, když chce kamsi startit /problematické v postroji s kolem, asi jsme začali brzo, co já vím./ v případě, že si to nerozmyslí ani za ocas, stlačí se podkolenní šlacha, což je již fest nepříjemné, pokud se pak pes začne točit na mě s tím, hele woe, já si toho psa chci fakt dát - pust mi tam, tak se lapí za krkavici, kdy se trošku přidusí, vlastním tlakem. všecko, co jsem tu popsaa si pes působí jedině sám, tím, že chce jít. dle RD je to lapení za krk až poslední možnost - já jsem to prováděla přii každém větším startem ze zadu psa, když byl v kšírech - to je špatně, musí být čelem, aby věděl, že to trošku po a stojí proti MNĚ a každý rozumný pes ví, že já jsem u nás samec alfa a nadsamec :-) psa mám půjčovat hodně cizím chlapům na vodítečku na vycházečku, bo zejména z těch má hrůzu. nějaká socializace je až ad acta.. když nebezpečí nehrozí /ale pes si to myslí/, ukázal mi, jak ho držet, aniž bych psa rozčílila a dotkla se vodítka - rukou mu jakoby obejmu boky, psa můžu hladit, ale pro slabší ženy - první dva pokusy skončily tak, že jsme se společně se psem vyváleli v bahně, aniž by moc zabral, prostě jsem blbě chytla.. vencac má velkou pravdu - načasování, načasování.... ony chvaty mnou popsané předvedl RD asi tak během 2sc max, když se mu můj tygr hodlal vrhnout do jeho smečky. no, takhle rychlá asi nebudu.. ale zkouším to :-) jinak jsu ráda, že jsem si tam vzala i bezproblémovou čubu, bo si o mě ten pán nemusil myslit, že jsem zcela nemožná ženská... pokud nemá člověk notnou dávku sebekritiky, jíž jsem se na tu návštěvu vybavila hojně, věřím, že může odjet od něho zcela pohoršený a rozčílený. takhle mi nechal RD s mym psem a štěndem vlka a odešel kamsi. samo, že jsem svého psa zase začala chytat blbě.. ale uvědomila jsem si to, zastyděla se a snažím se lépe. pro srovnání mojeho psa mi bylo řečeno, že držet nenasír. způsobem při projití pohodového psa, toho, co se emůže zachovat jako ten můj - nebo začne bafat, když můj strne, tak to k nám nesmí vůbec přijjít a mám to rovnou odstřelit, zabít.. krom prvního přepadení od návratu od tama bylo příležitostí k zákusu habaděj, nicméně jsem ty psy fakt odstřelila. už nečekám s držením svého psa a držením toho druhého v šachu s občasným přizabitím fakt otravného jedince. 1 varování majitele, nic. 2. přizabití - ochranu svého psa jsem vyšperkovala o méně varování, ale rychlejší ublížení cizímu psu. hehe, jeden frajer si troufl na mě, dva psy a měl tak 10 kg. přerazim o něj větev, v tváření se útoku pokračuje, přikopnu ho do asfaltu - pokračuje a přestal, až když si ho čuba "vzala". no, já nevím, ale třeba to moc řeším, protože takových psů jako je ten můj potkávám zcela bez přivolání /což my celkem máme krom zvěře/ a zcela nezajištěných byť jen náhubkem denně. ty majitele byste fakt odstřelili rovnou.. já jim biju složenou stopkou psa přes čumák, ať k nám neleze /po náležitém varování/ a oni na mě ječí - vždyť je to fena, fena, fena, fena, ač vidí, že mému psu je to do čista jedno a jejich pes by byl na řízky.. a v takových situacích mi ale dělá potíž hlídat ještě nenapnuté vodítko, když se jim nedá předejít a musím po psu startovat já, tak vodítko samozřejmě napnuté máme a pes se mi snaží "pomáhat" - už mi ale chybí rychlost a ruce na ty chvaty na jednoho i druhého psa.
