Tak tomu říkám schizofrenie. Na jednu stranu se tady (hlavně v minulosti) o granulích člověk nedočte nic dobrého, na druhou stranu skoro každý, kdo krmí masem, cpe psům i granule. Opět se musím zeptat proč ? "Nesnáším slovo barf", řekl mi v pátek můj veterinář. Začínám sdílet jeho pocity. Příklad - kuřecí prsíčka, vepřové jazyky, rýže - povařit a zamrazit do sáčků. "Dávám to svému kníračovi už několik let a je spokojený" tvrdila mi v pondělí starší paní, co požadovala vitamínové bonbónky ve žlutém pytlíčku od Gimpetu, protože ji někdo řekl, že k masu musí dávat vitamíny. Moje rady nepřijala, ale určitě si za ně ráda zaplatí na veterině, až ji budou vysvětlovat, proč má pes v háji ledviny a proč si zlomil nohu, když seskakoval z gauče. Je jasné, že tato receptura s barfem nemá nic společného, ale klidně se do něj schová. Pravda, u gaučáků se chyby ve výživě, snad kromě obezity, nepoznají tak rychle, jako u psů, kteří jsou honění denně hodinu a déle.
Pes není prase. Co je pes psem, neživí se přirozenou stravou, ale čeká, co upadne páníčkovi (paničce) od úst. Pes není 100% masožravec. Jatečné maso ani granule nejsou přirozenou potravou psovitých šelem. Dle výzkumu prováděného v 50. letech v Severní Americe jsou převažující potravou vlků drobní obratlovci, hmyz, semena a plody divokých rostlin. Tedy pokud v jeho areálu neleží metr sněhu, kdy se sdružují do smeček, aby mohli ulovit něco, co po tom sněhu ještě běhá a od mršin je neodehnali jiní predátoři.
(právě mi přijelo maso, jdu ho přebrat ...)
Nemám vysokoškolské vzdělání v oblasti výživy a neumím nakreslit ani Krebsův cyklus. Ale z dostupných informací a po jejich přefiltrování si určitě mohu udělat představu, jak nejlépe nakrmit svého psa.
Na rozdíl od prasete má pes kyselejší žaludeční šťávy, postrádá nebo má méně některých enzymů a má kratší střevo, čili i menší plochu pro pěstování mikroflóry. To je důvodem proč při náhlé změně stravy následuje průjem, mnohdy doprovázený i krvácením. Mícháním všeho možného můžeme sice docílit, že pes nebude reagovat na změny průjmem, ale bude to v těch střevech taková Krakonošova zahrádka. Pestrá, ale chudá. Je tedy jasné, že psovi vyhovuje pokud možno stejná potrava. Je li důvod něco měnit, je třeba to dělat postupně. Průjmem se odplaví mikroflóra a zbude jen neúrodná půda. Morčata to řeší požíráním vlastních bobků (tedy i mikroflóry), koblihové nápoje se používají i u koní. Dobrý příklad je takové akvárko. Spousta lidí si myslí, že ten molitanový filtr pouze zachycuje nečistoty. Omyl. Čistá voda - mrtvá voda. Hlavní funkcí molitanu ve filtru je poskytnout ubytování bakteriím, které odbourávají dusíkaté látky z vody. Je li molitan malý, je málo bakterií. Dáme li chemii, i to málo zhyne. Překrmíme li, bakterie to nezvládnou, "ucpou" filtr svými mrtvolami a akvárko pak vypadá jako po průjmu. Cílem tedy je poskytnout bakteriím vhodné podmínky a přizpůsobit počet ryb velikosti filtru či naopak.
S tohoto pohledu se tedy zdá, že kvalitní granule jsou nejlepším zdrojem. Výrobce udělá to samé co krmič masem. Vezme z jatek surovinu, přidá obilí, rýži, nějakou tu zeleninu, doplní vitamíny a minerály, přidá prebiotika a probiotika, uvaří, propeče, vysuší. Kvalitní značka má přísun stejné suroviny a někomu stojí za to občas udělat rozbor, zda je vše jak má být. Někteří mají i vlastní chovy psů a koček, na kterých testují, jak to udělat lépe. Poslední dobou bohužel i jak to udělat levněji. Tradiční značky jsou kupovány nadnárodními firmami a taková firma pak dělá od otrub po superprémiovky. Díky tlaku na cenu, hlavně v e-schopech, se receptury optimalizují a výroby stěhují tam, kde to namíchají levněji. Občas se pak stane, že z pytle na špičkové granule na vás vykouknou barevné granulky, které kopou za jinou značku. Tomu se říká globalizace. Je těžké pak posoudit, zda snížená cena je projevem optimalizace receptury (to slovo se mi líbí, je to jako za totáče, kdy zdražování byla pouze úprava cen), či výrobce odboural dodatečné náklady - věrnostní programy, propagace, snížení marží ap.. Granulemi jsem krmil skoro 15 let a po nějakém tom tápání stejnou značkou. Seveřani nebyli příliš nároční na přísun energie a do běžné dávky stačilo dodat pouze tuk. Jedinou vyjímkou byl výlet do Finska, kdy jak jsem poznal tak 650 km za 10 dní na granule opravdu uběhnout bez následků nejde. A to je si třeba uvědomit, že běžné granule jsou pro běžně chované psy.
Masem jsem začal krmit po té, co mi na dvoře začali běhat alaskáni. Při jejich apetitu bych po granulích chodil jenom sbírat hovna a musel se přestat živit poctivě. I ty nejlepší granule by měly mít max. cca 50% živočišné složky. Zvyšováním krmné dávky tedy přidáváme i balast, který je jinak nutný pro dobré trávení. Přidávání granulí do masa z nějakého alibismu kvůli vitamínům a minerálům je nesmysl, protože jsou zde dávkovány pro plnou krmnou dávku. Máme tedy jatečné maso. Lépe mleté i s kostma, které vyrovnají nepoměr Ca/P. To je zdroj bílkoviny, tuků a minerálů (maso obsahuje i hodně solí). Vitamíny dodáme v prášku. Většina vitamínových směsí obsahuje hlavně Ca. Je třeba si tedy přečíst složení a posoudit, zda je nutné tolik Ca dávat, vzhledem k poměru svaloviny a kostí (ale i mrkev je zdroj vápníku - Ca/P 4/1) a vybrat tu nejvhodnější směs (Ca a P je dle druhu od 3/1 až po 1,2/1). Přidají se instantní obiloviny (Trope s řasou, zeleninou - nikde jsem se ale nedočetl, zda je to jen barva či opravdu zelenina), rýže, kloubní výživa (cca 2 měsíční kůra), rybí tuk (bacha na předávkování), určitě uvařená zelenina, přidávám i sušené kopřivy - rostou všude, vit. C, dle potřeby slunečnicový olej, hovězí lůj, vepřové kůže - to ale vařím - lépe to metabolizují a hodím k tomu i tu zeleninu, jinak vše syrové. V létě se k tomu psi ještě napasou - to jsou dobrá prebiotika - např jabka. Granule přidávám do masa pouze tehdy, když vím, že nebudu chtít v saních tahat zmrzlou vodu, protože maso je hlavně voda. Dobrá příloha je Bewi flakes, kde je spousta sušené zeleniny. vejce rýže ap. Cena je ale skoro jak za granule. V podstatě lze namíchat z masa stejně kvalitní směs jako granule a můžeme jednotlivé složky přizpůsobit momentální potřebě. Pokud to někomu bude hodně vrtat hlavou, může si za pár tisíc nechat udělat rozbor své směsi a odpíchnout se od toho. V závislosti na použitých surovinách se ale klidně můžeme dostat i na cenu granulí. Důležitá je taky voda. U granulí je to jasné, ale nesmíme zapomenout na dostatek vody i u masa, kdy jako odpadní produkt vzniká močovina, která musí z těla ven. V mrazech, kdy misky s vodou postrádají smysl, je jednoduší zavodnit psy při krmení masem, než granulema. Při zvýšeném energetickém výdeji (mrazy, trénink) je lepší krmit 2x denně. Asi bych nedoporučoval krmit masem někomu, kdo má jednoho psa. Je to spousta práce a času a navíc někteří jsou nuceni nechat třeba 2 kg balení masa rozmrazit, naporcovat a zase nechat zmrznout. Vynikající příležitost pro pomnožení hlavně nepříznivých bakterií. Také je asi problém namíchat to dobře v malém množství.
Zdroj informací: lidi jako Fajfka, Havrda, mí nebozí zákazníci, literatura a zdravý rozum.
