pokud pes nemá přivolání - pudy, nepudy - na volno nemá co dělat. přeci jen, vaše srna to nebyla.. mám pesa, který je po dlouhééé době výcviku na stopovací šňůře relativně ovladatelný, mimo riziko zvěře. na něho skoro stoprocentní. máme to tedy tak, že psa nepouštím rozhodně volně tam, kde zvěř čekám, nebo je pravděpodobnost čerstvé stopy apod - zejména v zimě. můj byl bohužel v minulosti také úspěšný s udoláním kořisti - tam je lovení už téměř neodnaučitelné. mezi barákama, louka, kde jsme zvěř nepotkali, mezi barákama, v parku - v pohodě, v lese pod drtivým dohledem, kam zas čumíš, tady jdeme, podívá se podruhý - a jde na vodítku, příp. stopovačce, co mám v ruce, maká v postroji.. teď sme jezdili na běžky každý večer na pole, takový pěkný okruh - tam si tento pes na volno ani neuprd s nástupem do auta. pes, který už vzal čáru, nepřijde, musíš to podchytit dřív, jak mu v hlavě uzraje, že to riskne
// můj je fakt lovec, ale z jeho postoje a nepřítomného pohledu kamsi jsem schopna vydedukovat, že nechám-li ho dalších 5 min volně, čáru vezme, takže nemá příležitost a díky tomu jsme spokojeni - odbourány hnusný pocity v žaludku, psa můžu i chválit..